Předmět, příslovečné určení a doplněk
Předmět = rozvíjí větný člen, na který se ptáme pádovými otázkami – kromě 1. a 5. pádu Příslovečné určení Okolnosti: Doplněk Jak poznat doplněk :
Předmět = rozvíjí větný člen, na který se ptáme pádovými otázkami – kromě 1. a 5. pádu Příslovečné určení Okolnosti: Doplněk Jak poznat doplněk :
= druh volného přívlastku, kdy se dvěma způsoby popisuje totéž Bedřich Smetana, slavný hudební skladatel, se narodil v Litomyšli. Bedřich Smetana = skladatel Jirka, můj nejlepší přítel, odjel na cesty. Jirka = přítel
= rozvíjející větný člen, který rozvíjí pouze podstatně jméno (zájmeno) 2.Další dělení: A) volný – volný přívlastek se dá vyjmout z věty a hlavní význam se nezmění, vždy oddělujeme čárkou, např. Sešla se u stolu, hezky prostřeného (doplňková informace, nemění význam věty), celá velká rodina. B) těsný – nemůžeme...
= přísudek nám říká co podmět děla, jak se cítí, jakou má náladu, jde vždycky o činnost nebo stav Druhy přísudků:
= základní větný člen, vyjadřuje kdo, co dělá, ptáme se na něj 1. pádovou otázkou KDO – CO něco dělá, podmět může být různým slovník druhem (např. Marie mi dala jablko. – podmět je podstatné jméno Marie; On byl zcela zdravý. – podmět je zájmeno on; Čtyři dovezli jako...
Druhy vedlejších vět
A) – souvětí jednoduché = má pouze 2 věty – souvětí složité = má 3 a více vět B) – souvětí podřadné = najdeme tam jenom jednu hlavní větu – souvětí souřadné = najdeme tam 2 a více hlavních vět Mohou nastat tyto situace:
Druhy poměrů: