16. Dubna, 1836 – Schönbach, České země
Drahá Marto,
je to věčnost, co jsme si nenapsaly. Jak se Ti žije ve Vídni? Musíš se tam cítit skoro jako šlechtičná. Co studia? Není tam výuka katechismu příliš fádní? A co ten veškerý ruch? Jaký to je žít v centru politického dění císařství?
Poslední zima byla zde, v Schönbachu, opravdu krutá. Až mínus 30 stupňů Celsia a napadlo k tomu 6 metrů sněhu! No fakt, nepřeháním. A k tomu mě madam Kořínková kárala každý den kvůli latině a francouzskému jazyku. No umíš si to představit, byla to děsná mizérie.
Ale teď, Marto, to nejdůležitější – povím ti místní rozvědky. Slečna Nováková prý otěhotněla! Nečekané, však? Vůbec se neví, kdo je otec, ale všichni to tu řeší. Slyšela jsem, že by to mohl být dokonce samotný generál Malý, ale přijde mi to věru nepravděpodobné. Nu což, plod buď požehnán. Nadto jsem zjistila, že Karolína Pražáková od vedle je zasnoubená. Samé novinky, ti povídám.
Můj drahý Bedřich před dvěma měsíci odjel na vojenskou službu. Tak moc mi chybí. Vůbec nevím, jak to tu mám bez něho vydržet. Ani Ti, Marto, nedokážu popsat svůj tok citů, které mám vůči němu, když nad ním přemýšlím. Opravdu věřím tomu, že nás Pán svedl k sobě. Snad nám to vydrží. Kéž Bůh dopřeje.
Inu, když teď netrávím svůj čas se svým milým, mám více volna, tudíž jsem se rozhodla zase malovat. Pracuji teď na dvou malbách, určitě by se Ti líbily – jedna ztvárňuje vodní nymfu, druhá hrad v bouřce.
Na závěr Ti chci vzkázat pozdravy od Tvé sestry, Marie. Napiš jí, bude mít opravdu radost.
Přeji Ti mnoho sil a vytrvalosti při vzdělávání.
S pánem Bohem
Tvá nejdražší přítelkyně – Bianka Kramářová
278 slov