- poměry mezi větami hlavními, stejnými vedlejšími (souřadné spojení vedlejších vět) a mezi několikanásobnými větnými členy
Druhy poměrů:
- Slučovací poměr (plus) ➕- nejčastější spojky: a, i, ani, nebo … , zdvojené spojky (ani tak, ani to), nebo i úplně bez spojek (a v tomto případě se píše čárka), jinak se čárka nikdy nepíše, (např. Mluvil, smál se, brečel. Obvykle v zimě nosím bundu nebo kabát.)
- Stupňovací poměr (stupínek, schod) – význam se stupňuje (jedna věta je významnější), může se vyskytovat dokonce, ba dokonce, ba… (např. Dnes pracoval, dokonce udělal i přesčasy. Uvěřil, že přijde, ba že přijde včas.)
- Vylučování poměr V – volíme jednu z alternativ, spojky: buď, nebo, anebo b(např. Řekni to teď, nebo už mlč. Buď pojedu autobusem, nebo nepřijdu vůbec.)
- Odporovací poměr (křížek) ❌ – věty stojí významově proti sobě, odporují si, spojky: ale, avšak, však … , (např. Slíbil, a nepřišel. Učil se, ale u zkoušky neuspěl.)
- Příčinný poměr/poměr důvodový (šipka zpět/doleva) ⬅️ – druhá věta vyjadřuje příčinu první věty, spojky: neboť, vždyť, totiž … , (např. Nikam nepojedu, mám totiž moc práce.)
- Důsledkový poměr (šipka doprava) ➡️ – vyjádření důsledku z první věty, spojky: tedy, proto, a tedy, a proto, tudíž … , (např. Kytky nezaléval, a tak uschly.)