= rozvíjející větný člen, který rozvíjí pouze podstatně jméno (zájmeno)
- přisuzuje nějakou vlastnost, říká jaké, co je
- nejčastěji je vyjádřen přídavným jménem, ale také podstatným jménem s předložkou
- 1.dělení:
- – přívlastek SHODNÝ – má nejčastěji charakter přídavného jména, při skloňování se mění koncovky u obou slov (podstatného jména i u přívlastku), např. líný muž, bez líného muže
- – přívlastek NESHODNÝ – mění se koncovky pouze u jednoho ze slov (druhé je neměnné), bývá nejčastěji za podstatným jménem, bývá tvořen kombinací podstatného jména a předložky, např. knedlíky se zelím, bez knedlíků se zelím
2.Další dělení:
A) volný – volný přívlastek se dá vyjmout z věty a hlavní význam se nezmění, vždy oddělujeme čárkou, např. Sešla se u stolu, hezky prostřeného (doplňková informace, nemění význam věty), celá velká rodina.
B) těsný – nemůžeme jej z věty odstranit, věta by získala jiný význam, nesmí tam být čárka, např. Auta parkující (<- přívlastek) ve Vodičkově ulici budou odtažena.
3.Dělení
- holý – Evička byla MILÁ dívka.
- rozvitý – Evička byla VELMI MILÁ dívka.
- několikanásobný – Evička byla MILÁ a LASKAVÁ dívka.