- hlavní věta = nese hlavní výpověď, sdělení, může stát sama o sobě a je řídící větou pro vedlejší větu, bývá často beze spojek nebo je uvozena souřadící spojkou
- vedlejší věta = nese pouze doplňující sdělení, nemůže stát sama o sobě, je závislá na hlavní větě, a někdy řídí jinou vedlejší větu, vedlejší věta zastupuje větný člen a podle členů rozlišujeme větný druh
- souřadná spojení vedlejších vět (VV) – např. Pozval přátele, které znal a (zde je poměr slučovací) kteří mu byli milí.
Druhy vedlejších vět
- vedlejší věta podmětná = ptáme se kdo? co? (spojky: kdo, co, že, aby…)
- vedlejší věta předmětná = ptáme se 2.-7. pádem, koho? co? (spojky: že, aby, jak …)
- vedlejší věta přívlastková = jaký? který? čí? (spojky: kdo, který, jenž, že, kde, kdy, aby, jak …)
- vedlejší věta přísudková = jaký?, spojky: jak, jaký
- vedlejší věta doplňková = jak?, spojky: jak, jako
- vedlejší věta příslovečná
- místní = kudy, kam, kde, odkud?, spojky: kde, kam, kudy
- časová = kdy, odkdy, jak často, jak dlouho?, spojky: když, jakmile, až
- způsobová = jak, jakým způsobem?, spojky: jak, že, pokud
- měrová = do jaké míry
- příčinná = proč, z jaké příčiny?, spojky: protože, že, poněvadž, jelikož
- účelová = za jakým účelem?, spojky: aby, abychom, abyste
- podmínková = za jaké podmínky?, spojky: jestliže, -li, kdyby, když
- přípustková = i když, spojky: i kdyby, přestože, třebaže