Dvacáté století, už jen ten název představuje děsivou, tím i velice zajímavou minulost zde Evropě. Nové ideologie vycházející z učení Karla Marxe a Friedricha Engelse, které chtěly v lidech vyvolat obdiv z vyvíjení určitého směru myšlení a chování člověka, namísto toho vzbuzoval a dodnes vzbuzuje snad ve všech lidech obrovský strach, ale proč vlastně? Jak se tedy nacistický režim lišil od komunistického? A co je spojovalo?
Vzhledem k tomu, že komunismus patřil do totalitních režimů, používal se tedy strach jako udržení pořádku. Radikální, násilné procesy, odvážení lidí do pracovních taborů tzv. gulagů a další způsoby, jak všechny donutili, aby se lidé chovali poslušně, byly tudíž součástí krutého stalinismu. Pro odhalování těchto záměrů vznikl spolek Memorial. Memorial je sdružení ruských nevládních neziskových organizací, které se věnují dokumentaci politických represí. Patří mezi nejstarší a nejcennější skupiny hající lidská práva v Rusku. Od 90. let se věnuje aktuálnímu dění a porušování lidských práv v Ruské federaci. Samotný Memorial vznikl na konci 80. let a k jeho zakladatelům patřil sovětský disident a nositel Nobelovy ceny za mír Andrej Sacharov. Uskupení samo sebe označuje spíše za hnutí než za jednu organizaci. V roce 2018 mělo přes 60 poboček a přidružených organizací roztroušených po celém Rusku. Řada z nich se stala terči útoku. Mezinárodní Memorial má sídlo v Moskvě a zde zastřešuje zbytek hnutí.
Asi největším rozdílem těchto dvou totalitních režimů je určování nepřátel. Zatímco komunismus čerpal z čistě marxistické ideologie, tudíž podle tříd “vykořisťovatelů” a “vykořisťovaných”, nacismus si vybíral své oběti na základě rasy s kombinací náboženského vyznání. Být židem nebo stačilo být jen tmavovlasý a tmavookým, bylo v tehdejší době naprosto nepřijatelné. Jedině árijská rasa byla tou nejposvátnější. Krásní, modroocí, plavovlasí lidé s nejvyšším představitelem Adolfem Hitlerem. Takto vypadal tehdejší “svatý” život. Podle komunistů to nacisté jen špatně pochopili, a tak jedinou zcela marxistickou zemí, která kdy byla, byl Sovětský svaz. Dalším faktem je, že si nacisté jednoznačně určili své nepřatele, ale komunismus si své nepřatele spíš jen tak vybíral. Patřit totiž ke správné třídě nestačilo.
Obě tyto ideologie se staví proti přírodě. Nesouzní s lidskou přirozeností, ať už podmínkami pro vzhled, tak i pro chování lidí. Snaží se stvořit nový druh velice vyspělého člověka. Obě tyto skupiny se zakládaly nad myšlenkou dokonalé společnosti získané jedině tak, že se zbavili určitých lidí, které do ní nezapadaly. Byl to prakticky sociální experiment.
Součástí všech ideologii jsou i symboly, aby světu mohli lidé odkazovat, že se za svůj názor a pohled rozhodně nestydí. Nacistický Hákový kříž nebo komunistický Srp a kladivo se ale i v dnešní době, téměř 90 let od vzniku, používá. Ale rozhodně to není v pořádku. Je to pochopitelné ukázat při hodinách dějepisu nebo v budovách a na místech, kde se tyto režimy výrazně projevily, protože je to součástí historie a je důležité upozornit, co všechno se stalo a proč je to vlastně špatné. Co však už není v pořádku a přijatelné, je si z těchto znaků dělat legraci nebo je jen tak někde kreslit, aniž bychom se zamysleli nad jejími skutečnými významy. Srp a kladivo, nejčastěji použitý spolu s rudou hvězdou na vlajce Sovětského svazu mělo představovat spojení dělnictva a rolnictva. Dále se můžeme setkat i s tím, že např. Svastika může mít i hlubší význam než jen ten, který je nejčastěji v povědomí, ve spojení s Adolfem Hitlerem. Svatika je symbol s ohnutými či zalomenými rameny a to buď ve směru hodinových ručiček (typický Hákový kříž) nebo proti němu. V tantře se pravotočivá svastika používá jako symbol mužského a levotočivá jako symbol ženského principu. V bílé magii je levotočivá svastika symbolem naděje, dobroty srdce, obnovy a jara. Pravotočivá svastika je spojena s černou magií, zlem a destrukcí. Je také použita v mnoha náboženstvích jako je hinduismus, buddhismus či džinismus. Ve všech těchto náboženstvích je tento smybol obecně chápán jako symbol stěstí. Důležitější než samotný vzhled symbolu je, jaký mají význam, co mají konkrétně připomínat a jak mají být vnímány. Ne vždy, totiž poukazují, na to, co si zrovna myslíme.
Hladomor na Ukrajině silně ovlivnil celkový vývoj všeho. Při této události zemřelo neuvěřitelných 7 mil. lidí po čas jedné zimy v r. 1933. Probíhalo nelítostné umírání. Buď je přímo zastřelili, např. když si někteří jedinci šli posbírat zbylé klásky obílí. Ale spíše umírali velice pomalu, mučivě a s těžkými bolestmi doma. Děti s brekem křičely o kus chleba. Na celou tuto situaci dohlížely speciální jednotky NKVD, které obcházely domy a sbíraly mrtvoly. Tyto pořádkové jednotky jsou si velice podobné s jednotkami SS v nacistickém Německu. Za každou mrtvolu jako odměnu dostali 200 g chleba. Často vzali i lidi, kteří ještě žili a přesto je pohřbili. Napříč hladomoru dosáhl vývoz ukrajinského obilí maximum. Miliony tun obilí vyváželi na západ. Téměř celá západní Evropa informovala o rozsahu problému této genocidy, a i když o tom věděl celý svět, nikdo s tím nic neudělal. Neřešili to, nepomohli jim.
Co ještě nesmím opomenout je, jaké psychické a mentální smýšlení měli zejména lidé pracující v jednotkách SS a NKVD. Jak vůbec měli sílu zabíjet nevinné lidi. Jak to, že se necítili špatně po všch těchto činech. Brali to snad pouze jako povolání a netahali zde jakékoliv pocity? Jak je možné, že si to vyloženě užívali někteří z nich. Nebo to snad páchali také ze strachu, jako všechno ostatní? Tyto režimy dělali z obyčejných lidí naprostá monstra.
Komunistický a nacistický režim můžeme srovnávat mnoha způsoby, od těch nejjednodušších a nejzákladnějších informací, po vysoce komplexní a detailní fakta. Docházím k tomu názoru, že čím víc o tomto tématu vím, tím více si važím, v jaké době žiju. Koneckonců téma na toto období rozhodně stojí za čas každého z nás.
zdroje: