Autor: Karel Jaromír Erben
- Postavy:
U většiny balad jsou v hlavních rolích ženy, převážně matky, které mohou pomáhat, také ale i ubližovat svou mateřskou láskou. A když svým dětem ublíží, tak se jim dostává docela tvrdého trestu.
- Díla a jejich děj: (skládá se z 11 balad a 2 pověstí-Kytice a Věštkyně)
1.Kytice: Úvodní balada, kdy tři siroty chodí každé ráno na hrob své matky a věří, že se převtělila do kvítků, které pokryly celý její hrob. Kvítky nazvaly mateřídouškou.
2.Poklad: Na Velký pátek šli lidé do kostela na mši. Za nimi šla i matka s dítětem. Chudá matka najednou spatřila skálu s otevřeným vchodem. Vešla dovnitř a zaslepena touhou po zlatě odložila své dítě, aby si z pokladu mohla odnést co nejvíce. Zlato se doma proměnilo v kamení a matka, která porušila zákon mateřské lásky, tak ztrácí nejen bohatství, ale především dítě. Po roce utrpení a pokání se s ním na Velký pátek na stejném místě opět setkává…(matka dostává možnost napravit se ze svých chyb)
3. Svatební košile: Dívka již tři roky čeká na návrat svého milého z vojny. V zoufalství se v modlitbě rouhá a prosí o návrat milého, nebo o svoji smrt. Mrtvý milý si přichází pro nevěstu v měsíční noc. Cestou na hřbitov jí zahodí modlitební knížku, růženec i křížek po matce. Až tam dívka pochopí, že je mrtev a schová se do márnice, kde obživne umrlec. Zachraňují ji pouze modlitby.
4.Polednice: Matka se snaží utišit své dítě, aby mohla dovařit oběd pro svého muže, který se v poledne má vrátit z práce. Dítě se jí nedaří utěšit, a tak volá Polednici, jež se zanedlouho objevila ve dveřích. Matka ve strachu přitiskla své ditě k hrudi, aby ho ochránila, místo toho ho udusila.
5.Zlatý Kolovrat: Jednoho dne se Dora potkala s králem, když jí král žádá o vodu. Dora se mu zalíbí a chce si jí vzít a proto nařizuje její nevlastní matce, aby ji příštího rána přivedla na zámek. Cestou za králem ji nevlastní matka a sestra zabije a její oči a končetiny berou s sebou. V lese ji objevil stařeček, který posílá pachole, aby vyměnilo zlatý kolovrat, přeslici a kužel za oči, ruce a nohy. Nevlastní sestra Dory samozřejmě chce vše a tak věci vyměnila. Stařeček s pomocí živé vody vdechne Doře život. Po návratu krále se mu jeho žena chlubí, co vše pořídila. Král žádá po své ženě upříst zlatou nit, ale kolovrat ji zradil a začal příst pravdu. Vzteklý král obě ženy vyhání a odchází hledat Doru, kterou si posléze odvádí na hrad.
6.Štědrý den: Příběh dvou sester Marie a Hany, které chtějí znát svou budoucnost, a proto na Štědrý večer jdou k jezeru, kde vysekávají díru do ledu a shlíží svou budoucnost. Haně se zjeví mladý muž Václav, ale Marie spatří rakev a černý kříž. Haniny svatby se Marie již nedožije, protože se jí předpověď také vyplní.
7.Holoubek: Žena chodí cestou okolo hřbitova a vzpomíná na svého mrtvého manžela, když ho tu naposledy doprovázela. V tu chvíli jede okolo pohledný mladík. Snaží se vdovu utěšit a nabádá ji, aby zapomněla na svého mrtvého muže a vzala si za muže právě jeho. Do třetího dne na něj úplně zapomněla. Do měsíce se provdala. Nový ženich ji nabádá k radosti a veselí s tím, že nebožtík nic nevidí a ani neslyší. Na jeho hrobě sedával bílý holoubek a každému, jenž ho slyšel zpívat, srdce začalo pukat. Nejvíce však jeho ženě, která už neměla sílu překonat žal, a tak skočila do vody a utopila se. Žena byla pohřbena v poli žita pod velkým kamenem.
8.Záhořovo lože: Mladý hoch jde do pekla a po cestě potkává loupežníka Záhoře. Ten ho nezabije pod podmínkou, že mu pak popíše peklo. Když se poutník vrací zpět, vypravuje Záhořovi, jaké tam pro něj mají připraveno mučící lože – Záhořovo lože. Záhoř se lekne a činí pokání. Po devadesáti letech je mu odpuštěno a dostává se do nebe.
9.Vodník: Balada Vodník vychází ze středu dvou rozdílných světů – pozemského a vodního. Matka měla sen, že její dcera zemřela, ale dcera jí nevěří a odchází k jezeru, kde spadla do vody, kde ji chytil vodník. Dívka porodila zanedlouho vodníkovi syna, ale po čase se jí začalo stýskat po matce. Přemlouvá tedy vodníka, aby ji pustil za matkou, třeba jen na chvilku. Vodník, ač nerad, svou ženu pouští za podmínky, že se večer vrátí. Večer se žena nevrací, a tak šel vodník za ní. Když došel ke světnici, matka odmítla dceru pustit, i když velmi naléhala. Vodník využije jejich syna, že má prý hlad. Matka mu řekla, ať synka přinese k nim. To sice vodník splnil, ale po chvilce trestá svou ženu tím, že synka zabíjí.
10.Vrba: Další balada pojednává o ženě, která byla přes den plná života, ale v noci jako by nežila. Její manžel se šel zeptat sedící babičky u ohně, co je s jeho ženou. Ta mu řekla, že přes noc jí opouští její duše a uchyluje se do vrby s bílou kůrou. Muž už to nemohl vydržet, a tak vzal sekyru a vrbu podťal. V tu chvíli začaly bít zvony. Muž se divil, kdo zemřel. Lidé u jeho domu mu řekli, že umřela jeho žena. Nešťastný muž se po té šel zeptat vrby, co by měl udělat. Vrba mu řekla, aby z kmene udělal kolébku pro jejich děťátko a proutí zasadil podél vody. Když bude děťátko v kolébce, tak jako by ho chovala matka a z proutí bude řezat píšťalky, na které jí bude hrát.
11.Lilie: Zemřela mladá dívka, ale ještě předtím poprosila, aby byla pohřbena v lese. Když tak bylo učiněno, na jejím rovu vykvetla lilie. Jel kolem pán na lov a honil laň. Však místo laně najednou spatřil lilii. Rozkázal ji vykopat a dal ji do své zahrady. Stará se o ni, až dívka jednoho dne obživne, ale je velmi zranitelná. Pán ji zavede do zámku a ona se za něj provdá. Pán, ale je povolán králem a musí odjet. Matce nařídí, aby se o manželku a syna dobře starala. Jenže matka vystaví paní slunci a když se muž vrátí, spatří zvadlou lilii a mrtvé dítě. Prokleje svou matku a dá ji potrestat.
12.Dceřina kletba: Báseň je dialogem matky a dcery. Matka se diví, proč je dcera nešťastná. Dívka odpoví, že zabila své dítě a chce se oběsit. Dcera proklíná svého svůdce, který ji zradil, i svou matku, která nezabránila neštěstí.
13.Věštkyně: Tato balada je o věštkyni, která předpovídá budoucnost českého národa. Zdůrazňuje, že již uplynulo mnoho let od moudrých slov Libuše a Svatopluka a lidé přesto dosud nepochopili důležitost jejich slov. Je to balada čistě vlastenecká.
- Čas a prostor:
čas-není určený, nejspíše 19 století
prostor-jezero, les, hřbitov, vesnice,… atd.
- Způsob vypravování:
(ich forma nebo er forma??)
hlavně er forma, ale občas se v baladách vyskytne i ich forma
- Jazykové prostředky:
balada– lyricko-epická báseň (poezie) s dramatický, pochmurný dějem a tragickým koncem,…
umrlec-nebožtík, je mrtvý
V původním vydání byly básně uspořádány tak, že básně stejně vzdálené od středu (1. a 12., 2. a 11., 3. a 10., …) byly tematicky blízké.
- Kytice – Věštkyně: Vlastenecké básně.
- Poklad – Dceřina kletba: o porušení vztahu matka – dítě
- Svatební košile – Vrba: proměna člověka v umrlce a vrbu
- Polednice – Vodník: zasahují nadpřirozené bytosti
- Zlatý kolovrat – Záhořovo lože: pohádkový námět; motiv viny, vykoupení a pokání,…
- Štědrý den – Holoubek: o lásce a smrti; neméně důležitou roli zde hraje svědomí
- Vlastní názor:
Čtení této smutné poezie bylo zase něco nového pro mě. Obecně se mi to nečetlo zrovna dobře, protože jednalo o vskutku tragické příběhy…
zdroj obrázku: https://www.cervenyknir.cz/erben-kytice-123158v